Název

12.-14.6.2020 - 3. Moto-klábosení na Louži - Kemp Čermá Louže

Popis

V kempu Černá Louže na Liberecku se o víkendu konal motosraz - 3. Moto-klábosení na Louži. Téměř tam ten kraj neznáme, navíc spoustu známých se tam chystalo také, krásných cílů v okolí moc, takže důvodů proč vyrazit na víkend právě tam bylo povícero. Páteční cestu jsme pojali opravdu výletně, vyzvedli jsme Michala a Evču v Telči a vyrazili, jeli jsme mimo hlavní cesty přes Pelhřimov, Kladruby, přes Český Šternberk, odtud parádní silničkou podél Sázavy, Prahu jsme sice objeli přes Kostelec nad Černými lesy a Brandýs nad Labem, takhle část trasy ale byla klasická katastrofa, silný provoz, samá objížďka - tady stála za to jenom vtipná příhoda číslo 1 : v Přerově nad Labem jsme si zastavili na fotku u zámku a v tom kolem projela a následně se vrátila parta kluků ze Studené a okolí, kteří mířili též na sraz kam my, ale nevěděli jsme o tom, kdy a kudy pojedou. Přes Kokořínsko už to bylo zase fajn, nakoukli jsme do Skalního obydlí ve Lhotce, mrkli z dálky na Kokořín, podjeli pod hradem Houska, dali kafe na Mácháči a k večeru dorazili na Černou Louži. Večer jsme poslechli vyprávění Jardy Šímy a Vojty Vlasáka z jejich cest a pozdě v noci šli spát. Probuzení do sobotního dne bylo slunečné. To se ale brzy po vyjetí na výlet změnilo, už ve Frýdlantu jsme se schovávali před bouřkou, která se honila po celý zbytek dne přesně v těch místech, kde jsme jezdili. I přesto jsme alespoň zahlédli, když už ne vyfotili moc krásný zámek ve Frýdladnu, zajeli jsme na oběd do Obřího sudu u Lázní Libverda, projeli překrásné Kryštofovo Údolí a cvakli pár fotek u železničního viaduktu v této obci, pak zajeli na Ještěd, kde nás opět dohnal déšť, takže jsme se vrátili zpět do kempu. Nutno dodat, že se nám podařilo znovu projet bouřkou s kroupami, luxusní záležitost !! Večer byla přednáška Sváti Měrky a jeho kolegy o cestě z Vietnamu domů na vlastních motorkách - vyjímečnost této cesty spočívá v tom, že byli pravděpodobně první na světě, kteří dokázali z Vietnamu přejet do Evropy, protože absolvovat tuhle cestu bylo dosud prakticky nemožné, vzhledem k boji s úředním šimlem !! Ve 23 hodin začala hrát kapela, hudba fajn, jenom začátek byl trochu moc pozdě. Nedělní ráno nevěstilo nic dobrého, předpověď ukazovala déšť a tak se i stalo. Pršelo vydatně a hlavně celou cestu, takže o nějakém zastavování a focení nemohla být ani řeč. Od půlky cesty už to nedaly ani naše nepromoky, takže nějakých 150km jsme jeli domů durch. Ono vlastně z těch cca 700 víkendových kilometrů jsme tak přibližně půlku projeli v silném dešti a bouřkách. I tak nám to ale náladu moc nezkazilo, protože jsme si užili víkend s fajn lidmi a to se počítá !!
PS: Příběh číslo 2 - v pátek večer mi píše kamarád Petr TA, viděl jsem vás na Kokořínsku, mával jsem na vás jak na prvního mája. Ty woe, ten svět je malej. Jedeme tudy poprvé v životě a hned nás mají !

Kategorie a štítky

Nastavení